Volební kampaň v Izraeli

20. dubna 2009 - Petr Sokol
20 Dub

Předčasné parlamentní volby se v Izraeli uskutečnily letos 10. února. Jejich průběh a výsledky popisuje článek Zbyňka Klíče v rubrice Zahraniční inspirace. V tomto textu se proto zaměříme na průběh předvolební kampaně a představíme se motivy kampaně čtyř největších izraelských stran.

 

Velké strany: Kdo má lepšího lídra?

Pravicový Likud i středopravicová Kadima se v kampani kromě programových rozdílů (zejména postoj k Palestincům) soustředily na mediální a reklamní souboj o to, kdo svého lídra představí jako důvěryhodnějšího, resp. jeho hlavního soka jako nedůvěryhodného.

Kadima prezentovala svou šéfku a dosavadní ministryni zahraničí Cipi Livniovou heslem „Lídr nového typu“. Snažila se tím vyrovnat s pochybami o tom, zda Izrael může vést žena. Likud kontroval negativní kampaní, kdy na plakátech a billboardech doprovodil tvář Livniové s utrápeným výrazem sloganem „To je nad její síly“.

Likud na stejnou linku brnkal i v části své kampaně, kterou koncipoval pozitivně. Svého předsedu Benjamina „Bibi“ Netanjahua prezentoval heslem: „Benjamin Netanjahu. Protože stát musí být řízen“. Opět tak voličům podsouval, že Livniová nemá dost zkušeností a síly, aby byla premiérkou a řídila v těžkých časech Stát Izrael.

Ani Kadima ale nezůstala pozadu a útočila negativními motivy na Netanjahua. Vyrukovala s heslem „Bibi? Nevěřím mu!“ Kadima tím chtěla zdůraznit Netanjahuovu minulost, kdy bylo jeho premiérství spojováno s řadou skandálů.

 

Labouristé: Vše na Baraka

Izraelská strana práce (labouristé) se v kampani pokusila zejména využít osobnost svého předsedy Ehuda Baraka. Ten stranu již jednou v minulosti vedl a dokonce se stal premiérem, ale jeho vláda se tehdy dlouho neudržela. Barak po pádu vlády odstoupil z čela strany, ale ani jeho nástupci levicové labouristy nepovznesli a Barak se proto jako předseda vrátil na scénu. Ani tentokrát ovšem jeho popularita strmě nestoupala. Barak se proto v kampani pokusil využít svou aktuální funkci ministra obrany. Kampaň se po úspěšné (pro Izrael) vojenské akci v Gaze snažila představovat Baraka jako zkušeného lídra a schopného vojáka. Labouristé proto využívali hesla typu: „Barak není sympatický nebo trendy. Barak je lídr!“ Na billboardech a plakátech se Barakova tvář objevovala také s heslem „V okamžiku pravdy“.

 

Lieberman: civilní sňatky a loajalita

Černým koněm kampaně se stala strana Izrael Bejtejnu populisty Avigdora Liebermana, které se podařilo dokonce ve výsledku předstihnout labouristy a stát se třetí nejsilnější frakcí v izraelském parlamentu – Knessetu. Lieberman tradičně vsadil na svá vyzkoušená témata. Propagoval tvrdý postoj k Arabům, když například navrhoval, aby izraelští Arabové museli skládat slib loajality ke Státu Izrael nebo zemi opustili. Kampaň strany proto provázelo heslo „Žádné občanství bez loajality“. Druhým hitem Liebermanovy kampaně se stal požadavek na zavedení civilních sňatků, které dosud v Izraeli neexistují.

 

 Labouristická kampaň: „Barak není sympatický nebo trendy. Barak je lídr!“

Labouristická kampaň: „Barak není sympatický nebo trendy. Barak je lídr!“

Negativní kampaň Likudu: Cipi Livniová s heslem „To je nad její síly.“
Negativní kampaň Likudu: Cipi Livniová s heslem „To je nad její síly.“

Negativní kampaň Kadimy: Benjamin „Bibi“ Netanjahu s heslem „Bibi? Nevěřím mu!“
Negativní kampaň Kadimy: Benjamin „Bibi“ Netanjahu s heslem „Bibi? Nevěřím mu!“